Říjen 2009

Moje FF

20. října 2009 v 16:49 | Fany |  Čarodějky
Někdy, když mám čas, napíšu kousek dílu vlastní 9. série. Rozhodla jsem se, že sem ty díly budu dávat. Jsou psané formou scénáře. Zatím mám ovšem jenom 2 díly, ale na 3. už pracuji. Opět za chyby neručím, ale kdyby se vám podařilo nějakou najít, budu vám moc vděčná, jestli mě na ní upozorníte. Přeji vám hodně zábavy při čtení.




2. díl - Démon na oslavě

20. října 2009 v 16:33 | Fany
(U Halliwellů doma)
(noc)
Prue: (leží v posteli v pokoji po Paige, snaží se spát, ale nejde jí to, neustále se v posteli převaluje)
(ráno)
Piper: (je v kuchyni spolu Billie, baví se s ní) …No, já nevím, asi ses s ní měla o tom nejdříve poradit. Jestli je z toho ještě pořád v šoku, tak to asi není nejlepší nápad.
Prue: (přijde tam) Dobrý… (zívne si) …ráno.
Piper: Tobě taky. Jak se ti spalo? Koukám, že asi moc dobře ne…
Prue: Nemohla jsem celou… (znovu si zívne) …noc usnout.
Billie: A co jinak? Už sis zvykla na život?
Prue: Docela jo.
Billie: Ty, Prue… Co bys řekla na to, kdybychom ti s Piper uspořádaly takovou malou oslavu na počest toho, že jsi zase živá? Byla by to jenom malá oslava, my tři, Leo, kluci, Phoebe a Paige, popřípadě Henry a Coop…
Prue: (přeruší ji) Doufám, že mi takhle nehodláš vyjmenovat celé město.
Billie: Ne, neboj, to už byl konec.
Prue: No… Nejsem si jistá, že jsem na to připravená. (vezme si kafe a chce se vrátit do pokoje)
Billie: (prosebně se podívá na Piper, ale ta jen pokrčí rameny, takže běží za ní) Prue? Počkej!
Prue: Ano? Co je?
Billie: No, víš, když mně i Piper by to oslava udělala velikou radost. A Phoebe a Paige by taky určitě udělala radost.
Prue: (prosebný pohled na Billie)
Billie: Prosím, prosím, prosím… (taktéž prosebný pohled)
Prue: Tak dobře, ale jenom kvůli tobě.
Billie: Díky! Tak se na večer připrav! (běží k sobě do pokoje)
Prue: Co? Slyšela jsem dobře? Na večer? To jako na dnešní večer?
Piper: Jo, no, víš, ona už to všem řekla, chtěla to pro tebe jako překvapení. Až pak mě napadlo, že by se o tom s tebou měla nejdřív domluvit, jenže už to nechtěla rušit, protože by si pak připadala trapně. Prosím, nezlob se na ní.
Prue: No dobře, ale abych jí to neusnadnila, připraví to všechno sama, nesmíš jí pomoct.
Billie: (přiběhne tam) Takže se nezlobíš? To je super, Prue! A neboj, všechno připravím. Dojdu něco nakoupit! (běží pryč z domu)
Prue: Co? Ona nás poslouchala?
Piper: Asi jo.
Prue: A to dělá často?
Piper: Jak to mám asi vědět?

(někde na ulici)
Billie: (jde po ulici, najednou ale slyší nějakou ženu, jak z jedné temné postranní uličky křičí ,,Pomoc!", běží tam a vidí démona, jak útočí na nevinnou) Hej, nech ji být! (běží k němu a odkopne ho) Už si rozmyslíš ubližovat nevinným? (na nevinnou) Uteč! (běží k démonovi a začne se s ním prát, nevinná mezitím uteče)
Démon: Myslíš si, že mě přemůžeš?
Billie: A víš, že máš pravdu? Myslím si to! (dál se s ním pere, když najednou se ten démon přenese pryč) Pch, srab! (odchází pryč)



(U Halliwellů doma)
Billie: (přijde tam a když vidí, že tam nikdo není, hned běží do podkroví a tam začne listovat Knihou stínů)
Prue: (přijde do dveří a tajně Billie pozoruje)
Billie: (listuje, až najednou přestane) Ha, tady je! Parrad… To by mě zajímalo, kam na ty jména chodí. (čte nahlas) Démon nižší kategorie, napadá zásadně nevinné, na čarodějky nebo jiné démony si netroufá. Pokud ho budete chtít zničit, stačí jednoduchý likvidační lektvar… Takže, návod na lektvar tu je… …a hele! Tady je vyvolávací kouzlo! Démon nižší kategorie? Toho zvládnu sama, připravím si lektvar. (jde pro přísady do lektvaru)
Prue: (vidí, že se Billie blíží a ustoupí stranou)

(U Paige a Henryho)
Henry: (vrátí se z práce) Ahoj, Paige.
Paige: Ahoj, Henry. (jde k němu a krátce ho políbí) Víš, co je nového?
Henry: Dala jsi mi pusu?
Paige: A to je nové, jo?
Henry: No, obvykle to moc často neděláš… (směje se)
Paige: (taky se směje) Tak to bych to měla hned napravit. (políbí ho)
Henry: Asi bych ti měl lhát častěji. (usmívá se)
Paige: No, ale k té zprávě. Billie dělá malou oslavu na počest života Prue, víš, té jak jsem ti o ní vyprávěla, no, ale ta zpráva je, že jsme oba pozvaní. Máš čas dneska večer, viď?
Henry: Jo, neboj. Budu tady včas.
Paige: Super. Už se těším na to, jak se s ní seznámíš. Ona je prostě skvělá!
Henry: Rozhodně ale není tak skvělá jako ty. (políbí ji) A co já? Jsem taky skvělý?
Paige: Hrozně moc. Přímo nadpřirozeně! (usmějí se na sebe)

(U Halliwellů doma - podkroví)
Billie: (naplňuje si tři lahvičky lektvarem) Pro jistotu. Tak, jdeme na to kouzlo. (přijde s lektvary v ruce ke Knize stínů) Parrade, démone velmi zlý,
přivolávám tě svými kouzly.
Jen nevinným ubližuješ stále,
však ani si netroufáš přejít dále.
Stejně budeš vždy patřit k nulám,
tak přijď sem, když já tě volám.
Démon Parrad: (objeví se tam) Co? Jak jsem se tu vzal? (všimne si Billie) Už zase ty?
Billie: Jo, už zase já, Parrade. A víš co? Chytej! (hodí po něm lektvar, ale ten Parrada pouze shodí na zem, Parrad se navíc hned otřepe a vstane) Co to? Mělo to fungovat!
Parrad: Copak? Myslela sis, že mě porazíš, čarodějko? (udělá si v ruce ohnivou kouli a chce ji hodit po Billie)
Billie: No, dobře, možná jsem tě maličko podcenila, ale co mi řekneš na tohle? (hodí po něm oba dva zbývající lektvary najednou)
Parrad: (ohnivou kouli zhasne a spadne, ale pořád žije) Řeknu ti: Podcenila jsi mě hodně, čarodějko. Ještě se uvidíme. (přenese se pryč)
Billie: Fakt skvělý… (odchází dolů)
Prue: (vidí, že Billie jde pryč a běží dolů, aby Billie nevěděla, že jí pozorovala)
Billie: (přijde dolů, kde už je dávno Prue) Tak ahoj!
Prue: Počkej! Ty jsi ještě neodešla?
Billie: Ale ano, odešla…
Prue: Tak co jsi tady dělala.
Billie: No, víš… zapomněla jsem si tu peníze! Tak ahoj! (vyběhne ven)
Prue: (jenom zakroutí hlavou a odejde do kuchyně)

(Večer, u Halliwellů doma)
Paige: (přenese se tam i s Henrym) Ahoj, tak jsme tady! Henry se maličko zdržel v práci. Doufám, že nečekáte dlouho.
Piper: Ale ne, vůbec ne. Ani Phoebe ještě nepřišla. Tak co je nového?
Henry: Už se mi nemotá hlava když se s Paige někam přenáším.
Piper: Vážně? To sis zvykl rychle, gratuluji.
Phoebe: (přijde tam) Ahoj! Jdu pozdě, co jsem prošvihla?
Piper: Nic, Paige a Henry přišli taky teprve teď. Počkej… Kde máš Coopa?
Phoebe: Coop nemůže přijít, tedy alespoň ne teď, má moc práce s jedním párem, který musí dát dohromady. Ale mám vás alespoň pozdravovat.
Piper: No, nevadí. Tak si pojďte sednout! (posadí se i s Phoebe, Paige a Henrym ke stolu, kde už je Wyatt a Chris)
Billie: (přijde i s Prue a Leem z kuchyně) Ahoj! Už jste tady? Výborně! Můžeme začít.
(o chvíli později)
Piper: (směje se) Jo, to bylo dobrý… Paige: A co ty, Billie? Pořád se honíš za démony? (smích)
Billie: (znervózní) Já? Ne, to už mě přešlo.
Prue: (pousměje se, ale rychle zvážní, aby si toho nikdo nevšiml) Doufám, že to není proto, že jsi pořád smutná kvůli Christy. Předtím, než umřela, tě to totiž hrozně bavilo, jestli si dobře vzpomínám…
Billie: Ne, není to kvůli tomu, už jsem prostě vyrostla. Ale nebavme se o takových smutných věcech. Co ty, Phoebe? Říkala jsi, že si s tebou Coop chtěl promluvit…
Phoebe: Jo, to chtěl, ale kvůli tomu páru to ani nestihl. Stejně by mě zajímalo, co mi chce. Kdybych nevěděla, že je to ,,strejda Coop", myslela bych si, že se se mnou chce rozejít, protože se poslední dobou chová vážně divně.
Prue: Snad to nebude něco špatného, ale doporučuju, abys si ním promluvila co nejdřív, jenom pro jistotu.
Phoebe: Jo, neboj.
Parrad: (přenese se tam) Tak jsem tady! (udělá si v ruce ohnivou kouli)
Piper: Hej! (chce ho vybouchnout, ale povede se jí zničit mu jenom tu ohnivou kouli)
Parrad: Myslel jsem, že máš větší ránu. (udělá si další ohnivou kouli a hodí ji po Piper)
Piper: (těsně před tím, než ji koule zasáhne, se jí podaří kouli zmrazit)
Paige: Koule! (přenese jí na něj, ale Parrad se jenom lehce zapotácí a udělá si v ruce další)
Phoebe: Piper, znič tu kouli!
Piper: (vybuchne tu kouli a zkouší ho znovu několikrát vybuchnout, ale marně) Proč to nejde?
Prue: To nevím… (vteřinku přemýšlí a pak do něj pomocí telekineze zabodne nůž, který ležel na stole)
Parrad: Au! (vytáhne ze sebe nůž a hodí ho po Phoebe)
Piper: (zmrazí ten nůž)
Phoebe: (sebere ten nůž a hodí ho po Parradovi, ten se ale přenese pryč a nůž se zabodne do zdi) Srab!
Parrad: (přenese se za Piper a udělá si ohnivou kouli, kterou po ní chce hodit)
Billie: (sedí naproti Piper a Parrada telekinezí odhodí na zem, hned za sedačku, ve které je Chris)
Parrad: (bleskurychle vstane, chytí Chrise a přenese se i s ním pryč)
Piper: Ne!
(podkroví)
Piper: (přiběhne ke Knize stínů a začne jí rychle listovat, je očividně roztřesená)
Prue, Phoebe, Billie a Leo: (doběhnou do podkroví za Piper)
Paige: (doběhne tam taky) Henry odešel domů a vzal sebou Wyatta, tam je snad ten démon nenajde.
Piper: (nalistuje stránku s Parradem) Tady je! Parrad. Démon nižší kategorie… Nižší kategorie? Tak proč jsem ho nemohla zničit?
Phoebe: Co? To tam je? (doje k Piper) No jo, fakt. To je divný… Napadá zásadně nevinné, na čarodějky nebo jiné démony si netroufá. No, to jsme tedy opravdu viděli…
Piper: Phoebe, teď není čas na ironické poznámky!
Phoebe: No jo, promiň… Pokud ho budete chtít zničit, stačí jednoduchý likvidační lektvar.
Paige: Výborně! (dojde za nimi) Tady je návod… Takže: já a Phoebe připravíme lektvar a ty se, Piper, uklidni. Slibuju, že ho zničíme.
Piper: Uklidni? Ty ses asi zbláznila! Jak se mám uklidnit, když má mého syna?
Paige: (prosebný pohled na Lea)
Leo: Piper, pojď, podíváme se zatím, jestli po něm v jídelně nezbylo něco, podle čeho bychom ho mohli najít, ano? (odejde i s Piper)
Billie: Jsi si jistá, že ten lektvar bude fungovat?
Paige: Proč by neměl?
Billie: No, já jenom, že tam píšou, že je nižší kategorie a že si netroufá na čarodějky… Co když i tohle je špatně?
Prue: V tomhle má Billie pravdu…
Phoebe: Musí to fungovat. (jde s Paige připravit lektvar)
(v jídelně)
Piper: Tady je ten nůž. Měl ho chvíli v sobě. Bude to stačit?
Leo: Doufám, že ano. (vezme nůž a odchází i s Piper zpátky nahoru)

(V podsvětí)
Parrad: (uvězní Chrise do krystalové klece)
Chris: (začne brečet)
Parrad: Promiň, ale potřebuju nějakého rukojmí, aby můj plán vyšel. (ušklíbne se a přenese se pryč)

(U Halliwellů doma)
Piper: (doběhne i s Leem do podkroví, roztáhne mapu, vezme krystal a začne ho hledat) Už máte ten lektvar?
Paige: Skoro…
Piper: Tak dělej!
Billie: Piper, uklidni se…
Piper: Jak bych se mohla uklidnit?!
Billie: No, já myslela, že bys ho pak třeba rychleji našla…
Piper: (uklidní se) Dobře, jsem v klidu. Už jsem v klidu… Jenom hledám…
Prue: Nemusíš ho hledat, Piper. V Knize je přivolávací kouzlo.
Piper: Ne, když ho najdu, dovede nás i ke Chrisovi.
(na chodbě o patro níž)
Parrad: (přenese se tam, rozhlédne se a hned se zase přenese pryč)
(v podkroví)
Piper: Nemůžu ho najít. Trvá to moc dlouho…
Paige: Možná je na nějakém magicky chráněném místě…
Piper: To mi neříkej ani z legrace…
Prue: Pořád nic?
Piper: Ne, ale skoro…
Billie: Tak zkus najít Chrise!
Piper: Proč mě to nenapadlo? Leo, přines něco jeho!
Leo: (odejde)
Piper: Prosím, prosím, ať to vyjde… (hledá dál)
Leo: (přiběhne tam a podává Piper plyšáka) Na, jeho oblíbená hračka.
Piper: Díky. (začne hledat Chrise)
(o chviličku později)
Piper: Pořád nic! (položí krystal, sedne si na gauč a je vidět, že má oči plné slz)
Leo: (jde k ní) Ale no tak, Piper, nevzdávej to.
Piper: Ale co když je opravdu na nějakém magicky chráněném místě? Co když ho nenajdeme?
Leo: Najdeme ho, slibuju.
Billie: Zkusím najít zase toho démona. (vezme nůž a začne hledat)
Prue: Opravdu nechceš zkusit to přivolávací kouzlo?
Piper: Jestli ho přivoláme a nepodaří se nám přimět ho mluvit, nikdy se nedozvíme, kde je Chris.
(v jídelně)
Parrad: (přenese se tam)
(v podkroví)
Billie: (pořád hledá, když v tom ho najde) Mám ho!
Phoebe: (hodí přísadu do lektvaru) A my už máme lektvar! (začne i s Paige naplňovat lahvičky)
Piper: Co? Vážně? (utře si slzy) Kde je?
Billie: Už vím, proč to teď jde. On je tady!
Piper: Co?
Billie: No tady, u nás doma!
Phoebe: Vezměte krystaly!
(v jídelně)
Parrad: (rozhlíží se tam)
Paige: (přiběhne tam) Krystaly, kruh!
Parrad: Tak tady jste! (okolo něj se vytvoří krystalová klec) Sakra!
Piper: (doběhne tam i s Phoebe, Prue, Billie a Leem) Tak mluv: kde je můj syn?
Parrad: To bys ráda věděla, co?
Piper: (ukáže mu lektvar) Mluv, nebo ho použiju!
Parrad: (pousměje se) Klidně!
Paige: (šeptem) Co když taky nefunguje?
Phoebe: (taky šeptá) Tak to zkus!
Piper: (taky šeptem) Ne! Zbláznila ses?! Co když ho to zničí? Jak ho pak přimějeme mluvit?
Prue: Neboj, Piper. Nevím proč, ale instinkt mi říká, že to fungovat nebude.
Piper: Ne!
Prue: (vytrhne Piper lektvar z ruky a hodí ho po Parradovi)
Piper: Prue! (všimne si, že s Parradem to nic neudělalo, jenom se lehce zapotácel) Co?
Phoebe: Jak jsi to věděla?
Prue: Nevěděla jsem to, jenom mi to říkal instinkt.
Paige: Jak ho ale zničíme?
Parrad: (zaslechne Paige) Nijak mě nezničíte, čarodějky. Tedy pokus chcete vědět, kde je to vaše dítě…
Piper: Tak mluv! Kde je?
Parrad: Je mi líto, ale to ti nemůžu říct. Ale je vážně moc roztomilej. Je škoda, že ho musím zabít…
Piper: Ty hnusnej hajzle! (chce ho vybuchnout, ale nepovede se jí to)
Phoebe: Piper, to přece nejde!
Parrad: Máš pravdu, nejde.
Piper: Okamžitě mi řekni, kde je můj syn, nebo tě…!
Parrad: Co mě? Zničíš? Takže ty nechceš vědět, kde je?
Paige: Zdá se mi to, nebo si s námi jenom hraje?
Parrad: Nezdá se ti to, čarodějko. Ale teď už vážně.
Billie: Dobře, tak nám vážně řekni, kde je.
Parrad: Ty si vážně myslíš, že vám to řeknu?
Piper: Já tě zničím! (znovu ho zkusí vybuchnout, ale zase marně)
Parrad: Jak už jsem řekl: nezničíte mě, pokud chcete vědět, kde je to dítě. Ale vlastně… Nezničíte mě ani v případě, že to vědět nechcete.
Phoebe: Proč si myslíš, že se nám to nepodaří?
Parrad: Proto! (přenese se pryč)
Piper: Co? On se přenesl…
Phoebe: …z krystalové klece?
(v podkroví)
Piper: (přijde tam, za ní i Phoebe, Paige, Prue, Billie a Leo) To není možné. Buď je to nějaký velmi hloupý žert, nebo vážně nevím.
Phoebe: Piper, uklidni se…
Piper: Uklidni se? Jeden z nejmocnějších démonů, které nejspíš celý svět kdy spatřil a o kterém kromě toho, že víme, jak se jmenuje, nemáme žádné informace, unesl mého syna, kterého se chystá zabít, já nemám absolutně tušení kam ani jak ho hledat a mám se uklidnit? To si snad ze mě děláš srandu?!
Phoebe: Ale co chceš dělat? Prolistovat celou Knihu stínů a doufat, že na něco narazíš?
Piper: Jo!
Phoebe: Tak pomůže mi někdo?
Prue: Piper, musíš mít chladnou hlavu, jenom tak je šance, že něco vymyslíš…
Piper: Tobě se to řekne. Tobě neunesli syna.
Coop: (přenese se tam) Ahoj! Tak Tony a Jane už jsou spolu. (všimne si jejich výrazu) Co je? Stalo se něco?
Piper: (naštvaně) Ne, nic, jenom jeden démon, o kterém nemáme ani páru, jak ho zničit, a o kterém nevíme, kde je, unesl mého syna a nejspíš se ho chystá zabít.
Phoebe: Piper! Nebuď na něj zlá, vždyť teď přišel.
Coop: Cože? Je to pravda? To je mi moc líto, Piper. A Phoebe, můžu s tebou na chvilku mluvit?
Phoebe: Teď? Nemůže to počkat?
Coop: Prosím, Phoebe… Já si tak dlouho dodával odvahy, abych ti to řekl. A je vás tady dost…
Phoebe: No, tak dobře. Ale máš jenom 2 minuty.
Coop: Dobře, tak pojď na ty 2 minuty dolů. (odchází i s Phoebe)
(v zimní zahradě)
Phoebe: (dojde tam i s Coopem) Museli jsme jít až sem? No, co, ty jsi přišel o minutu…
Coop: No, víš, Phoebe, mělo to být původně doma, ale nestihl jsem to připravit a…
Phoebe: Coope, k věci.
Coop: Tak dobře. Phoebe, víš, já tě miluju, chci s tebou strávit celý život, ale to strávím, vždyť jsem přece ,,strejda Coop", no, a ještě jak jsi měla ten sen, jak na tebe Billie použila ten lektvar, nebo co to bylo, a ty jsi mi to vyprávěla a říkala jsi, že ta holčička říkala, aby sis pospíšila, a…
Phoebe: Coope!
Coop: Jasně, promiň. Takže… (klekne si před ní a vytáhne prstýnek) Phoebe, vezmeš si mě?
Phoebe: (zírá na něj s otevřenou pusou) Coope, já…
Paige: (doběhne tam) Phoebe, pojď už, Piper zase začíná šílet.
Phoebe: Musím už jít, Coope. (odchází i Paige)
Coop: No, tak mi alespoň odpověz!
Phoebe: Promiň. Promluvíme si o tom později, ano? Měj se! (odejde s Paige nahoru)
Coop: (jenom si povzdechne a přenese se pryč)
(v podkroví)
Phoebe: Díky, Paige, zachránila jsi mě.
Billie: Co od tebe chtěl? Nebo se snad s tebou chtěl vážně rozejít?
Phoebe: Něco horšího. Požádal mě o ruku.
Billie: Vážně? To je báječný, Phoebe, gratuluju!
Phoebe: Ne, to není báječný!
Prue: Proč ne? Vždyť ho miluješ, nebo ne? A navíc je to ,,strejda Coop".
Phoebe: Jo, miluju ho, ale… Já nevím. Možná je to právě proto, že vím, že je to ,,strejda Coop", přijde mi to, jako že jsem k tomu nucena…
Prue: Ne, Phoebe, nejsi k tomu nucena. A hlavně: nerozhoduj se podle toho, co říkal dospělý Wyatt, ale podle toho, co ti říká srdce.
Phoebe: No dobře, ještě se nad tím zamyslím. Piper, našla jsi něco?
Piper: Ne, v té pitomé knize nic není.
Paige: Piper, klid, najdeme ho…

(V podsvětí)
Chris: (je pořád v krystalové kleci a pořád brečí)
Parrad: Ach, ty ubohé dítě… Ještě mě rozpláčeš. (směje se) Tak dobře, dost legrace, musím ještě vymyslet plán C. Jenom pro jistotu.
Chris: (brečí pořád víc a víc nahlas)
Parrad: No tak! Přestaň už brečet! V tom rámusu se nedá přemýšlet.
Chris: (brečí dál)
Parrad: (udělá si v ruce kouli energie) Mám tě zabít už teď?!
Chris: (přestane brečet, podívá se na kouli a zničí jí)
Parrad: (nejdřív se zamračí, ale pak se usměje) Chceš si hrát? Tak prosím. Vykašlu se na plán C a přivedu sem tvou rodinu hned! (přenese se pryč)
Chris: (také se přenese pryč)

(U Halliwellů doma - podkroví)
Piper: Ale co když ho nenajdeme včas? Co když Parrad Chrise zabije? (zase má v očích slzy)
Phoebe: Piper, na to ani nemysli! Najdeme ho včas, uvidíš.
Chris: (přenese se tam)
Piper: Chrisi! (všichni se na něj otočí a Piper se k němu rozeběhne) Díky bohu, ty žiješ!
Chris: (ještě před tím, než k němu doběhne, ukáže směrem za ní, kam se zrovna přenáší Parrad)
Parrad: Co? Ty malej skrčku! Vždyť jsi byl v krystalové kleci!
Billie: (všimne si ho) Jo, to ty taky! (odhodí ho na zem)
Parrad: Mě nezastavíš! (napřáhne ruce, jako by chtěl ukázat na celou místnost a přenese se pryč i s Prue, Piper, Phoebe, Paige, Billie a Chrise)
Leo: Co to bylo?

(V podsvětí)
Parrad: (přenese se tam, Chrise přenese znovu do té krystalové klece a Prue, Piper, Phoebe a Paige přenese do nachystaných pout, které jsou přidělané ve zdi)
Piper: Co, kde to jsme? (všimne si Chrise) Chrisi!
Parrad: (směje se) Je mi líto, čarodějko, nezachráníš ho.
Prue: Ty hnusnej hajzle!
Parrad: Děkuji. lichotky moc často neslýchám. (obrátí se na Chrise) Ale tebe si asi budu muset víc hlídat. Netušil jsem, že máš tak velkou moc. Kromě sebe totiž neznám nikoho jiného, kdo by se uměl přenášet z krystalové klece.
Phoebe: To vážně umí? To je ale šikula!
Paige: Phoebe! Teď není čas rozplývat se nad jeho schopnostmi!
Phoebe: Promiň.
Billie: Můžu se tě před tím, než nás zničíš, na něco zeptat? Proč je v Knize stínů napsané, že jsi nižší kategorie a že na tebe stačí jednoduchý lektvar?
Parrad: (pořád se dívá na Chrise) Víš, ještě před pár lety jsem byl nižší kategorie, ale pak jsem přišel na způsob, jak získat větší moc. A jen díky tomu jsem teď takový, jaký jsem… Mocný!
Billie: Řekneš mi, jaký způsob.
Parrad: Ne.
Paige: (šeptem) Počkejte, holky. Mám nápad. Přenesu se z těch pout, odpoutám i vás a pokusíme se ho zničit. (zkusí se přenést, ale nejde to) Proč to nejde?
Parrad: Myslela sis, že tě nechám jen tak lehce utéct? (směje se) Ty máš ale fantazii. (otočí se na ně) Ty pouta jsem začaroval, aby se nikdo, kdo je v nich uvězněn, nemohl přenášet. (obrátí se na Prue) A je to i proti astrální projekci.
Prue: Koukám, že jsi myslel tedy opravdu na všechno.
Parrad: V tom máš pravdu. Ale už dost povídání. Teď vás zničím. (otočí se na Chrise) Ale ještě předtím zničím toho prcka! (udělá si v ruce kouli energie a chce ji na něj hodit, Chris ji ovšem zase zničí) Už zase! No dobře. Energií tě asi nezničím, ale co mi řekneš na tohle? (přivolá si do ruky athame)
Chris: (chce athame odhodit pomocí telekineze, ale nejde)
Parrad: Promiň, ale to athame je odolné vůči jakékoliv magii. (jde k němu i s athame v ruce)
Piper: (řve) Ne!
Chris: (koukne se na Piper)
Piper: (zkusí ho vybouchnout)
Parrad: (začínají se mu jakoby roztékat ruce) Ne! To ne! Jak je to možné? (začíná se roztékat celý a roztékají se i pouta a athame) Ne! (rozteče se a loužička tmavé kaluže, která z něho, z athame a z pout zbyla, se rozplyne)
Piper: (chce vyndat Chrise z krystalové klece, ale ten se k ní z klece přenese ještě dřív, než k němu dojde)
Billie: Páni, tak on to vážně dokázal! To je úžasné! Vždyť tohle neumí ani Wyatt. Zřejmě je o dost mocnější, než jsme si všichni mysleli.
Phoebe: Piper, ale jak je možné, že jsi ho teď dokázala zničit?
Piper: (má Chrise v náručí) Já ani nevím. Když jsem viděla, že se Chrise vážně chystá zabít a pohlédla jsem na něj, cítila jsem se najednou hrozně silná a věděla, že ho musím zachránit.
Prue: Zase se potvrdilo, že láska, obzvlášť pak ta mateřská, překoná všechny překážky.
Paige: Tak jdeme domů, ne? (se všemi se přenese domů)

(U Phoebe v bytě - později)
Phoebe: (volá) Coope! Coope! Já vím, že mě slyšíš, přenes se sem! Chci s tebou mluvit.
Coop: (přenese se za ní)
Phoebe: (pořád volá) Coope! No tak!
Coop: Já tě slyším, Phoebe.
Phoebe: (otočí se a všimne si ho) Coope, promiň, nevšimla jsem si tě. Víš, chtěla jsem se ti omluvit za to, jak jsem ti před tím utekla.
Coop: Jo, Phoebe, to je dobrý, nemusíš se omlouvat…
Phoebe: Ale musím. Víš já… Zpanikařila jsem. Ne proto, že bych to nechtěla, ale spíš proto, že jsem měla pocit, že jsme k tomu oba nucení. (vteřinku se odmlčí) Každopádně už jsem se rozhodla. Ano.
Coop: Cože?
Phoebe: Ano!
Coop: Páni! Počkej… (vytáhne z kapsy prsten a nasadí jí ho) Miluju tě!
Phoebe: Já tebe taky. (políbí ho) Já se budu vdávat!

1. díl - Moc čtyř

20. října 2009 v 16:31 | Fany
(U Halliwellů doma)
(noc)
Piper: (spí, vidíme, co má za sen - zdá se jí o Prue, na konci snu jako by Prue vykřikla ,,Pomoc!")
Leo: (také spí, má ten samý sen, jako Piper)
Billie: (u sebe v pokoji, spí, má stejný sen jako Piper a Leo)
(ráno)
Billie: (vstala, jde do kuchyně, kde je Piper) Dobré ráno.
Piper: (něco vaří) Dobrý, dobrý…
Billie: Víš, co je zvláštní? Dneska se mi zdálo o Prue.
Piper: Jak víš, že to byla ona? Vždyť jsi si nikdy nepoznala.
Billie: Ale viděla jsem její fotky. No, to je jedno. O čem se zdálo tobě?
Piper: Ale, o ničem…
Billie: Řekni mi to, prosím!
Piper: No, o Prue.
Billie: A tobě se o ní zdá často?
Piper: Vlastně ani ne, to bylo v dobách její smrti, od té doby se mi o ní nikdy nezdálo.
Billie: Takže se nám v jeden den zdálo o té samé osobě… Náhoda?
Piper: Ano! Náhoda.
Billie: Ne, znamení! Taky na konci tvého snu vykřikla ,,Pomoc!"?
Piper: Ano, ale nic to neznamená.
Leo: (přijde tam)
Billie: Leo, o čem se ti zdálo?
Leo: (ironicky) Tobě taky hezký ráno. O čem se mi zdálo? Proč tě to zajímá?
Billie: Protože mně i Piper se zdálo o Prue.
Leo: O Prue? Mně taky. To je zvláštní…
Billie: (na Piper) Vidíš?
Piper: Ale no tak, jenom náhoda…
Billie: Hm, jak myslíš… (odchází k sobě, vezme si mobil a volá Phoebe)

(U Phoebe v bytě)
Phoebe: (spí, vzbudí jí telefon, vezme ho) Haló? (mluví rozespale)
Billie: (z telefonu) Ahoj, Phoebe! O čem se ti zdálo?
Phoebe: (naštvaně) O čem se mi zdálo?! Ty mě vzbudíš jenom proto, aby ses mohla zeptat, co se mi zdálo?!
Billie: Ty jsi ještě spala? Jé, promiň… Víš, já jen že se mně, Piper i Leovi zdálo o Prue, tak jestli i tobě…
Phoebe: (zarazí se) Cože? O Prue? To je zvláštní…
Billie: Co? Tobě taky?
Phoebe: No, jo, ale to bude jen náhoda…
Billie: Náhoda? Čtyři lidi mají v jeden den ten samý sen a ty říkáš, že to je jen náhoda? To není náhoda, ale znamení.

(U Paige a Henryho)
Paige: (leží v posteli a mluví na Henryho, který se právě vzbudil) Ahoj, jak ses vyspinkal?
Henry: No, dobře. A ty?
Paige: Taky. A o čem se ti zdálo?
Henry: O tobě a o mně. (políbí jí) A o čem tobě?
Paige: O Prue. To je zvláštní viď? Zdálo se mi o někom, koho jsem nikdy nepoznala a znám ho jenom z fotografií…



(U Halliwellů doma)
Paige: (přijde do zimní zahrady, je tam Piper, Phoebe, Billie a Leo) Ahoj. Víte, co je zvláštní?
Billie: Zdálo se ti o Prue?
Paige: (zaraženě) Jo, jak to víš?
Billie: Protože nám taky.
Paige: Divný.
Billie: Jo, a to my jsme jí nikdy nepoznaly.
Paige: Hm…
Coop: (přenese se tam)
Phoebe: (na Coopa, ironicky) Jen neříkej, že se ti taky zdálo o Prue.
Coop: Ne. Mělo by?
Piper: (na Billie) Vidíš? Já říkala, že to je jen náhoda.
Coop: Co? Vám se všem zdálo o Prue? To ale nebude náhoda. Nejspíš to je nějaké znamení.
Billie: Alespoň někdo se mě zastane.
Piper: Ale no tak. Přece to musí být jen náhoda, nechte to plavat a uvidíte, že už se to nestane.
Billie: No dobře, ale jestli to bude i zítra, tak s tím něco uděláme.
Piper: Dobře. Uvidíš, že se to nestane.

(U Halliwellů doma)
(další den)
Billie: (přiběhne ještě v pyžamu do kuchyně, tam je Piper a Leo) Ano! A vám?
Leo: My se ale na nic neptali, tak komu odpovídáš?
Billie: Nikomu, říkám, že se mi zdálo o Prue! Jak jste na tom vy?
Piper: Ne-e.
Leo: Piper…
Piper: Co?
Leo: Já to musím říct. (na Billie) Ano, Billie, mně se o ní taky zdálo.
Piper: Leo!
Leo: A Piper taky. (na Piper) Promiň. (na Billie) Teď jsme se o tom s Piper bavili a ona nechtěla, abych ti to řekl, protože si myslí, že to žádné znamení není.
Billie: Ale je to znamení, viď, Leo?
Leo: No, asi ano… (na Piper) Promiň, ale je to i můj názor.
Piper: Panebože, lidi! Co je s váma? Je to jenom obyčejná náhoda, nic víc!
Billie: Není, Piper, a ty to víš!
Piper: Ale je! Já věřím tomu, že to je jen náhoda.
Billie: Nevěříš, jen tomu chceš věřit. Tak víš co? Uzavřeme dohodu. Teď zavolám Phoebe a Paige a jestli se jim taky zdálo o Prue, tak s tím něco uděláme.
Piper: Dobře, ale uvidíš, že se to nestane.
Billie: (jde zavolat Phoebe)
Phoebe: (z telefonu) Haló?
Billie: Ahoj, tady Billie. Doufám, že tě nebudím, ale…
Phoebe: (přeruší jí) Nebudíš, Billie. Nemohla jsem spát, zase se mi zdálo o Prue.
Billie: Dobře, přijď sem, já zatím zavolám Paige. (zruší hovor a volá Paige) Paige? Ahoj, tady Billie. jen se chci zeptat: zdálo se ti o Prue?
Paige: Ahoj. No… Jo. A ostatním?
Billie: Taky.
Paige: Dobře, hned jsem tam. (zruší hovor a přenese se tam) Jsem tu!
Billie: Výborně, Phoebe je na cestě.
(o chvíli později)
Phoebe: (dorazí tam) Tak jsem tady!
Billie: Skvěle, už jsme na tebe čekali. (odvede jí do zimní zahrady, kde je Piper, Paige a Leo) Takže, nám všem tady se zdálo o Prue. Co s tím uděláme?
Paige: To nevím, co navrhuješ?
Billie: No, navrhuju vyzkoušet…
Piper: (přeruší ji) Nic.
Billie: Piper, vždyť jsi slíbila…
Piper: (znovu ji přeruší) A zase zrušila! Já v tom prostě s vámi nejedu.
Paige: Ale my to tak nechat nechceme! A bez tebe s tím nic nesvedeme, protože bez tebe nemáme moc tří.
Piper: No a? Stejně, zabývat se tím je jen ztráta času. (odejde)
Billie: (křičí na ní) Piper! Nemůžeš to jen tak hodit za hlavu! To je znamení! Piper! Tak slyšíš mě?
Phoebe: Musíte jí chápat. Po smrti Prue jí dlouho trvalo, než se s tím vyrovnala, navíc po ní získala roli nejstarší sestry, o kterou ani trochu nestála.
Paige: Byla na ní naštvaná, že odešla, a když už se s tím dokázala vyrovnat, tak najednou by se s ní mělo zase něco dít. Bylo by to jako dřív, jako by se vůbec nic nestalo a Piper by přitom potřebovala, aby se jí předtím omluvila, že ji na tu nechala samotnou.
Billie: Tak pojďme něco vyzkoušet alespoň my…
Phoebe: Bez moci tří je to k ničemu. (odejde)
Paige: Je mi líto… (přenese se pryč)
Billie: Bože! To se mi snad jenom zdá. Bylo to znamení a to víme všichni a ony si prostě jen tak odejdou!
Leo: Ale tak snad se s tím srovnají a pak s tím něco uděláte…
Billie: Leo, taky na konci toho tvého snu řekla Prue: ,,Pomoc!"?
Leo: No, ano. Proč?
Billie: Jsi na mojí straně, viď?
Leo: No, jsem. Billie, co se děje?
Billie: Víš co, Leo? Nikomu neříkej, kam jdu. (odchází)
Leo: Ale kam jdeš? Billie?!
Billie: (dojde do podkroví, začne listovat Knihou stínů, zastaví se na stránce s kouzlem na přivolání ducha, potichu si to párkrát zopakuje, dá svíčky do kruhu, zapálí je a stoupne si k nim)
Slyš má slova,
slyš mé steny,
duchu mrtvé z druhé strany,
překroč věčnou hranici,
zjev se po mé pravici.
(chvíli čeká, ale nic se neděje)
Slyš má slova,
slyš mé steny,
duchu mrtvé z druhé strany,
překroč věčnou hranici,
zjev se po mé pravici.
(zase čeká, ale znovu se nic neděje) Ach jo. Asi měly pravdu, žádné znamení to není. (zhasne svíčky a odejde pryč)

(Na hřbitově, na místě, kde je pohřbená Prue)
(objeví se tam jakási mlha a z ní najednou vypadne na zem Prue)
Prue: Au! (rozhlédne se) Co… Co tady dělám? (zvedne se ze země, ale najednou se zarazí, jde k nejbližší zdi a zkusí přes ní dát ruku, ale nejde to) Co? Co se to stalo?! (zkusí projít zdí, ale nejde to) Ach můj bože! Já jsem…

(U Halliwellů doma)
Billie: (jde do ložnice Piper, kde je Piper) Piper, chtěla jsem se ti jen omluvit, že jsem na tebe tolik naléhala, abys něco zkusila udělat s tou Prue. Víš, nevěděla jsem, že si z toho ještě pořád tak špatná…
Piper: To nic, Billie, nemohla jsi to vědět.
Billie: (slyší domovní zvonek) Půjdu otevřít.
Piper: To je dobrý, já půjdu. Budou to nejspíš skleničky do P3. (zvedá se a jde otevřít, Billie jde za ní) Objednala jsem nové, protože se u baru minule rvali nějací dva chlapi a spoustu mi jich rozbili.
Billie: A proč sis je neobjednala rovnou do P3?
Piper: Ne, nemůžu. Přijela tam kapela a mají strašně moc aut, museli by parkovat daleko od P3 a já si to radši přivezu vlastním autem rovnou tam, až kapela odjede. (znovu se ozve zvonek) No jo, vždyť už jdu! (zrychlí, Billie zůstane stát na schodech a když Piper doběhne ke dveřím a otevře je, je vidět, že tam stojí Prue, Piper zůstane zaraženě stát jako opařená)
Prue: No konečně, uhni, pusť mě dovnitř, než mě někdo uvidí! (strčí do Piper a procpe se dovnitř) Takže: můžeš mi vysvětlit, co tady jako dělám?!
Piper: (křičí) Billie!
Billie: (vidí Prue, opatrně se přibližuje k Piper) Ano?
Piper: (pořád křičí) Co jsi udělala?
Billie: Piper, nemusíš tak křičet, já stojím vedle…
Piper: (pořád křičí) Ale musím křičet! (ztiší se) Tak dobře. Co jsi udělala?
Billie: No, vy jste odmítly spolupracovat, tak jsem sama zkusila kouzlo na vyvolání ducha a…
Piper: (znovu křičí) A co?
Billie: No nevylo to! Nic se nestalo.
Prue: Tak dobře: jaké kouzlo jsi použila? (zarazí se) To je divné…
Billie: To z Knihy stínů na vyvolání ducha… Co je divné?
Prue: Víš, celou tu dobu od mé smrti jsem vás sledovala, co děláte a tak, jenže poslední, co si pamatuji, je, že Piper podávala Leovi při snídani cereálie a celého ho jimi posypala…
Piper: Před třemi dny.
Prue: Co se stalo? Proč jsem ztratila paměť? A navíc: jak je možné, že jsem očividně ožila díky kouzlu na vyvolání ducha?
Billie: Třeba jsi tu paměť ztratila, když jsi ožila. Ale proč jsi živá, to opravdu nevím.
Piper: Dobře, pojď nahoru a ukaž mi to kouzlo.
Billie: Dobře. (jdou do podkroví) Vidíš? Jsou tu ještě svíčky, jak jsem se ji snažila vyvolat. (dojdou ke Knize) Tady, nechala jsem jí otevřenou. (čtou si kouzlo) Ale ne!
Piper: Co? Co se stalo?
Billie: Už vím, kde je chyba. Říkala jsem kouzlo zpaměti a místo, abych řekla: ,,zjev se po mé pravici, překroč věčnou hranici" jsem řekla: ,,překroč věčnou hranici, zjev se po mé pravici".
Piper: Co? Takže z vyvolání ducha na oživení mrtvoly stačí přehodit dva řádky?
Prue: Kouzla jsou mocná, to bys za ta léta měla vědět, Piper.
Piper: Ale já to vím. A ty nemáš, co mě poučovat, mrtvolo.
Prue: (naštvaně se na Piper podívá)
Piper: No co?
Prue: Hele, tohle je k smíchu. Musíte mě rychle dostat zpátky než si mě někdo všimne.
Piper: No jo. Vlastně… Ty jsi přišla zvenku, takže jsi musela jít po ulici. Neviděl tě někdo?
Prue: Ne, neboj, dávala jsem pozor. Ale co není, může být, takže…
Billie: Obávám se, že jediný způsob, jak tě dostat zpět, je zabít tě. Jo, a nevadí ti, že ti tykám, že ne?
Prue: Ne, ne, v pohodě. Takže… … to mám jako umřít znovu?
Billie: No, asi jo.
Piper: Jestli chceš.
Prue: Co? Co myslíš tím, jestli chceš? Já nemám o čem přemýšlet. Všichni mě pokládají za mrtvou, nemůžu jen tak vyjít na ulici, co bych jim řekla? Že jsem vstala z mrtvých?
Piper: Ale agent Murphy… Víš, Billie, jak jsme měly jinou podobu, Murphy přece řekl veřejnosti, že naše smrt byla jen jako.
Prue: Jo, to si pamatuju… Vždyť jsem říkala, že vás celou dobu sleduju.
Piper: (podívá se na ní pohledem ,,To nemyslíš vážně.")
Prue: No, teda jen skoro celou dobu. Nemusíš mít strach, Piper, při intimních chvilkách jsem nikoho z vás nikdy nepozorovala.
Piper: No, ale zpět k Murphymu. Kdybychom za ním přišly a řekly mu, aby to samé oznámil o tobě, tak by ses nemusela skrývat.
Billie: A není to divný? Kdyby jste ,,jako umřely" ve stejnou dobu, tak to ještě beru, ale takhle?
Prue: Billie má pravdu, Piper. Nemůžeme to po něm chtít.
Piper: Ale jak jinak tady chceš zůstat?
Prue: Právě že to jinak nejde, Piper, a proto mě musíte poslat zpátky.
Piper: (velice smutně se zadívá na podlahu)
Prue: Ale Piper. Přeci už jsi tady beze mě byla tolik let, zvykla sis na to, že už tu nejsem, tak teď to je prostě jenom jako… návštěva.
Piper: Která už se nikdy nebude opakovat.
Prue: Ale Piper, já se musím…
Piper: (přeruší jí) …vrátit zpátky do říše mrtvých, protože bych nemohla ostatním vysvětlit, že jsem živá, já vím, já vím… Ale když já to už znovu zažít nechci!
Prue: Piper, nebuď jako malá. Navíc teď, když víš, že mě můžeš vyvolat, tak to občas můžeš udělat, ne?
Piper: Zavolala bych alespoň Phoebe, aby tě mohla pozdravit…
Prue: Piper, nesmíme to protahovat. Takže, jak mě zabijete?
Billie: (rozhlédne se po místnosti a její zrak se zastaví na athame)
Prue: (všimne si, kam se dívá Billie) Prosila bych nějakou bezbolestnou smrt.
Billie: Kouzlo?
Prue: To by šlo. Když se tam přidá verš proti bolesti... Piper, zkus to.
Piper: Co?! Nemůžu tě zabít, jsi moje sestra!
Prue: Ale, vždyť to není moje vražda, je to jen jako kdybys mi koupila… …dům daleko odtud.
Billie: Akorát je to levnější.
Piper: (ukáže na Billie) Tak ale ať začne ona.
Billie: Tak třeba…
Chyba v kouzlu se stala,
místo vyvolání jsem oživila.
Nemůže ani vyjít ven,
proto život mrtvé vem.
(pokývne na Piper)
Piper: Jen tak najde znovu štěstí,
návrat jí dej bez bolestí.
(objeví se tam znovu mlha, jako když Billie Prue oživila, jen o něco tmavší, začne Prue vtahovat dovnitř, ale najednou mlha zmizí a Prue tam zůstane)
Prue: Co se stalo? To jsem neudělala já!
Piper: (na Billie) Za to může určitě ta tvoje pasáž s tím, že Prue nemůže ven.
Billie: Ne, ne, já to udělala dobře!
Prue: No, možná na to jenom potřebujete moc tří. Zavolej Phoebe a Paige.
Piper: Dobře, ale pak už se zpátky tuplem nedostaneš, protože Phoebe tě nenechá.
Prue: Běž už!
Piper: No jo! (jde pryč)
(o chvíli později)
Piper: (přijde tam i s Phoebe) Paige už je na cestě.
Phoebe: (jakmile Prue spatří, vrhne se na ní a začne jí objímat) Ach, sestřičko moje, sestřičko moje, tolik se mi stýskalo…
Prue: (snaží se Phoebe vysmeknout) Já, vím, já vím, ale…
Paige: (přenese se tam) Už jsem tady! (spatří Prue, které už se podařilo od Phoebe odtrhnout) Páni, takže vy jste opravdu Prue?
Prue: Jo, to jsem a tykej mi, prosím.
Paige: Tolik jsem toho o tobě slyšela. Když mi Piper zavolala, vůbec jsem jí to nechtěla věřit, a teď vás, teda, tě, vidím, jak tu přede mnou stojíš. Jo, abych nezapomněla, já jsem Paige.
Prue: Já vím, celou tu dobu, co jsem po smrti, vás sleduju.
Paige: Takže už mě vlastně znáš.
Prue: (přikývne) Takže: jdeme na to.
Piper, Phoebe, Paige, Billie: (stoupnou si do řady)
Chyba v kouzlu se stala,
místo vyvolání jsem oživila.
Nemůže ani vyjít ven,
proto život mrtvé vem.
Jen tak najde znovu štěstí,
návrat jí dej bez bolestí.
(znovu se tam objeví ta tmavší mlha, začne Prue vtahovat dovnitř, ale najednou zase mlha zmizí a Prue tam zůstane)
Prue: Proč to zase nevyšlo? To je jedno, zkuste to znovu!
Piper, Phoebe, Paige, Billie: Chyba v kouzlu se stala,
místo vyvolání jsem oživila.
Nemůže ani vyjít ven,
proto život mrtvé vem.
Jen tak najde znovu štěstí,
návrat jí dej bez bolestí.
(tentokrát jen zafouká vítr a shodí Prue na zem)
Piper: (jde za Prue a pomáhá jí vstát) Promiň, Prue, asi je špatné kouzlo. (na Billie) Vidíš? Já ti říkala, že za to může ta tvoje pasáž o Prueině odchodu z domu.
Billie: (naštvaně se na ní koukne)
Prue: To je zvláštní, měla jsem pocit, jako by mě zpátky nechtěli.
(najednou se odněkud ozve: ,,A taky že nechtěli." a objeví se tam babička sester, jako kdyby ji vyvolaly)
Piper: Babi?
Babička: Ano, drahoušku, jsem to já.
Prue: Můžeš mi, prosím tě, vysvětlit, co se tady děje?
Babička: Víš, už tě tam nepustí.
Piper: Co? Nějak jsem tě nepochopila…
Babička: Víš, Piper, pamatuješ, když Prue umřela a já ti řekla, že musíš dál žít svůj osud a nesmíš Prue nějakou dobu vidět?
Piper: No, ano.
Babička: Tak právě teď nastala doba, od které můžeš Prue zase vídat. Vlastně, musíš.
Piper: Co? Chceš mi naznačit, že tohle je můj osud? Že nejdřív jsem byla donucena smířit se s tím, že Prue už v životě neuvidím a teprve poté, co se s její smrtí úplně smířím, tak mi ji vrátíte? To jste mi nemohli ušetřit to utrpení?
Babička: Promiň, zlatíčko, ale tohle je tvůj osud.
Billie: Takže to byl můj osud, poplést to kouzlo?
Babička: Přesně tak.
Prue: A můj osud je být zase živá? Takže já se se svojí smrtí taky musela smířit a teď na to zase zapomenout? A co ostatní lidi? To jim mám vysvětlit, že můj osud byl zemřít a zase ožít?
Babička: Ale, ne, neboj, to je taky ve tvém osudu.
Prue: Takže ty znáš můj osud dřív než já? Čí je to tedy osud?
Babička: Přeci tvůj. Ale, už musím jít, než byste mě donutili prozradit příliš. (zmizí)
Piper: Ale no tak! Babi! Vrať se!
Phoebe: Piper, vzdej to. Tohle je naše babi a ta, jak sama moc dobře víš, je tvrdohlavá přinejmenším jako já, takže se ti nepodaří přivolat jí jen tak zpátky. Alespoň pokud to bude z tohohle důvodu.
Prue: (zatočí se jí hlava a posadí se na gauč)
Piper: Je ti něco?
Prue: Ne, jen se mi zatočila hlava, je toho na mě moc… Páni, tak dlouho jsem ten pocit nezažila.
Piper: Alespoň má smrt nějakou výhodu.
Prue: Co se mnou tedy bude?
Piper: To nevím, ale asi jediný, kdo to ví, je Anděl osudu…
Phoebe: A naše babi, ale to už spíš přimějeme mluvit toho Anděla.
Prue: Cože? To máme přivolat Anděla osudu?
Paige: Asi nám nic jiného nezbývá.
Piper: Navíc už jsme to dělaly, takže víme, jak na to.
Prue: Já vím. Ale přece ho nemůžeme přivolat, co když se naštve?
Phoebe: Musíme to zkusit.
Prue: Tak dobře.
(Prue, Piper, Phoebe a Paige si stoupnou do kruhu a chytí se za ruce, ale než začnou, Anděl osudu se tam zjeví)
Piper: Co? Ještě jsme vás nepřivolaly.
Anděl osudu: Já vím. Tušil jsem, že mě zavoláte, takže jsem přišel sám.
Prue: Tak dobře, nemám moc času: jak to je?
Phoebe: Musíš být konkrétnější, on teprve přišel…
Anděl: Já vím, na co se ptala. Znám její osud.
Phoebe: Ach, mohlo mě to napadnout…
Prue: Tak? Ven s tím!
Piper: (šeptem na Prue) Prue, nebuď na něj drzá.
Prue: Dobře, řekl byste mi tedy, prosím, co se mnou bude? To už mám být opravdu živá?
Anděl: Ano.
Prue: A co ti lidé venku? Jak jim to mám vysvětlit?
Anděl: O to už jsme se postarali.
Prue: A co můj osobní život?
Anděl: Budete pokračovat tam, kde jste skončila.
Prue: A co moje vzpomínky? Budu si pamatovat na to, co se stalo po smrti?
Anděl: Ano, budete. Pokud už se mě nepotřebujete a nic zeptat, pak už tady nemůžu být.
Prue: No, já nevím, je to na mě najednou strašně moc informací… (na sestry) Na co bych se ještě měla zeptat?
Anděl: (na všechny) Pak tedy sbohem! (na Prue) Málem bych zapomněl: vítejte v novém osudu! (zmizí)
Prue: Počkat! Ještě jsem se chtěla zeptat… No, to je fuk. (trošku sklesle) Takže, já už budu zase živá…
Phoebe: Nemáš snad radost?
Prue: Ale to víš, že mám. Jenom jsem zmatená, víš?
Piper: Takže nový život, hm? Nechceš se o tom přesvědčit?
Prue: Přesvědčit? A jak?
Piper: Zkus vyjít z domu.
Billie: A jestli nám Anděl osudu lhal, tak všichni, co tě uvidí, omdlí.
Prue: No, jak myslíš… (jde dolů ke dveřím, pomalu otevře a vychází na terasu)
Soused: (jde k sobě domů)
Prue: (opatrně na něj zavolá) Dobrý den!
Soused: Dobrej, Prue! (odejde dovnitř)
Pošťák: (jde za Prue) Nesu poštu, vezmete jí dovnitř?
Prue: Jistě, samozřejmě. (převezme nějaké obálky)
Pošťák: Díky, nashle!
Prue: Nashle… (jde dovnitř, položí dopisy na stůl a vrací se do podkroví) Ten Anděl asi mluvil pravdu, lidé se ke mně chovali normálně.
Billie: Takže tady teď budeš bydlet?
Prue: Asi ano, žádný byt nemám.
Billie: Super!
Phoebe: Takže teď budeme mít moc čtyř?
Prue: No, řekla bych spíš moc pěti, nezapomínej na Billie.
Billie: Fakt? Díky!
Prue: Nechci vás naštvat, ale chtěla bych teď být chvíli sama.
Phoebe: Dobře, stejně už bych měla jít. Coop říkal, že se mnou chce nutně o něčem mluvit.
Paige: Tak jo. Mám tě přenést?
Phoebe: Dík, to budeš zlato.
Paige: Tak ahoj! (přenese se spolu s Phoebe)
Billie: (odejde dolů)
Piper: Tak co? Nemáš radost, že jsi zase živá?
Prue: Ale jo, jenom si musím zvyknout, víš? To bude dobrý.
Piper: Dobře. (obejme jí a odejde dolů)
Prue: (když Piper odejde, vstane, jde ke knize a nalistuje stránku s kouzlem na přivolání ducha) Co to dělám?